Apple cup + MR teriérů - 11. 09. 2016 Mladá Boleslav

Prázdniny jsou pryč. Letos utekly ještě rychleji než jindy. Asi proto, že jsme byli pořád někde pryč. Poslední srpnový týden jsme strávili s rodinou na Vranovské přehradě. Fotky.

Možná jsem od přírody až příliš velký sobec nebo mi chybí nějkaké hormony na oblbnutí mozku. Mateřská je pro mě tak trochu noční můra. Když náš malý Brouček spí, miluju ho nade vše. Když bdí, je to škodlivý parazit. Člověk se v klidu nenají, klid nemá ani ve srše, ani na záchodě. Jakmile si na chvíli sednu, už se na mě šplhá. Jakmile si lehnu, skáče mi po hlavě. Kam jdu já, jde on, nejlépe zavěšen na mou nohu. Každý celičký den se točí kolem Adámka a o svá "práva" se umí náležitě přihlásit. Nejhorší na tom je, že žádné výmluvy na něj neplatí. Kdybych byla na smrtelné posteli, on svoji svačinu prostě dostane. A to nemluvím o jekotu a skřecích, které musím celý den poslouchat. Něčím se ale matky utěšovat musí, takže přiznávám, občas je s ním i sranda a je to pěkný pocit vidět, jak se z toho nemohoucího uzlíčku stává myslící ČLOVĚK. V roce a půl máme 10,5 kg, 81 cm a 11 zubů. Kudy chodí, tudy kramaří a bezpečno za chvíli nebude ani  na stropě. Až se nám z toho doma záhadně ztrácejí věci. Občas se něco zase nečekaně objeví, ale seznam pohřešovaných předmětů se rozrůstá a já už fakt nevím, kde hledat.

11.09. jsme konečně vyrazili taky na závody a to na náš již tradiční Apple cup do Mladé Boleslavi. Kdybych tušila, jaké tropické teploty se chystají, rozhodně bych nic nehlásila. Léto nemám ráda. Moje jméno i datum narození to jen potvrzují. Je fajn, že je dlouho světlo ale při teplotách nad 20 stupňů já moc nefunguju. O prázdninách tak většinou na žádné závody nejezdíme a těšíme se na září, kdy se do toho zase vrhneme. Tentokrát to tedy bylo spíš za trest. Vedro, vedro, vedro. K tomu mizerná organizace a kolona na dálnici cestou zpátky. Paní rozhodčí Alice Boháčová má můj neskonalý obdiv, že v takovém počasí dokázala celý den strávit na place a dokonce s úsměvem. Ani naše výkony nebyly nic moc. Dorka se celkem snažila. Běhala pomalu, ale krom skákaného áčka ji nemám co vytknout. Ve zkoušce jsem to opravila, ale účinné to moc nebylo. V openu nás to stálo lepší umístění v součtu. Alfík celkem slušný ranní jumping. Čas byl na dědouška luxusní a to měl odmítačku na slalomu. Na áčko se s Dorkou asi domluvili, takže zkouška disk po opravě. Třetí běh už nemá cenu ani zmiňovat, protože Alfíkův uvařený mozeček už vůbec nefungoval. Loňské vítězství jsme tedy neobhájili a Dorka brala 4. místo. 

Fotky Klára Tajovská.