Šiskobraní 2012 - Třešť

27.08.2012 11:04

25.08.2012 jsme vyrazili zase na závody agility a sice do naší oblíbené Třeště na Šiškobraní. Ranní vstávání bylo hodně kruté, spánku mnoho nebylo, ale nakonec jsem se z postele vykopala a s kusem šunky jsem k vstávání přesvědčila i psy.

Do Třeště jezdím ráda, organize je dobře zvládnutá, žádné prostoje, příjemná atmosféra a ve stánku točená zmrzlina. Rozhodčím byl tentokrát Petr Noga a jeho parkury patřily k těm lehčím, běhavé, bez velkých záludností a lámání psů. Jediné co bych vytkla byly malé vzdálenosti mezi překážkami, speciálně v jumpingu, což dělalo problémy hlavně velkým psům. S našimi výkony jsem nadmíru spokojená i když výsledky celkově nic moc.

Dorka běhala perfektně, bohužel v otevřených bězích se vždycky vyskytla nějaká ta nečekaná situace, která skončila diskem. V ranním jumpingu bylo mokro a hodně to klouzalo, obzvlášť ve slalomu, který má v Třešti specifickou konstrukci. Středová lišta je plochá, cca 10 cm široká a zmoklá je pěkně kluzná. No a moji slalomáři se packama trefujou přímo na ni. Dorka se to snažila vyrovnávat, ale v poslední tyčce už jí to uklouzlo moc a vypadla, při opravném manévru stčila hlavu do tunelu, který číhal těsně vedle. V agility se mi zase vymstilo vracení na zónovky. V sekvenci se šlo z áčka do tunelu, který byl pod ním, já Dorklu málo vytáhla dopředu a ona zpětný pohyb vyhodnotila jako špatnou zonu a ukázkově se na áčko vrátila, ale jinak pěkný běh. Povedla se akorát zkouška A1, kterou jsme čistým během vyhrály.

Alfík se taky snažil, žádná skočená zóna a u zkoušky dokonce odložení bez jediného štěknutí, hned v dalším běhu opět navázal na svůj hysterický rituál, ale alespoň svitla naděje. V jumpingu taky disk, když se mi vrátil z průhledného tunelu a vzal to další nejbližší dírou. Zkouška A2 povedená, ovšem jedna tyčka a 2. místo. Agility taky bez větších kolizí a opět jedna tyčka a 5. místo. No po pravdě mě ty naše jednotyčkové běhy přestávají mrzet a začínají mě pěkně s...át.

Nakonec se běžela ještě hra, ve které hlavní roli hrály jak jinak než  šišky. Tentokrát bylo potřeba provést psa jednoduchou tratí ovšem s tácem šišek v ruce a psovod sám musel překonávat překážky. Šlo hlavně o srandu a to se myslím povedlo, foxíci pobavili oba. Speciálně Alfík, který měl asi nejlepší vysílačku ze všech akorát bez mého pokynu a místo své dráhy si to zkrátil přes moji. Dorku zase extrémně zajímalo, cože to mám na tom tácu. Na umístění jsme tedy nedosáhli, ale pěkně jsme se zasmáli. Za krásné fotky opět děkuji Helče Hudečkové a tentokrát jsem si od ní půjčila i nákresy parkurů.


Další  hlášené závody mám MR teriérů v Mladé Boleslavi, tož pojedem dělat foxteriérům ostudu, jupííí.