Agiliáda, canicross, Jetel...
Psích akcí je poslední dobou až moc a nějak mě ty časté aktualizace vůbec nebaví. Jenže... jak se znám, pár týdnů vynechám a už se k tomu nikdy nevrátím (můj cestovatelský deníček z výletů leží už 3 roky bez jediného zápisu). Zapojuji tedy všechny motivační prostředky a shrnu dění z posledních dní.
12. 10. 2013 jsme u nás na cvičáku pořádali již III. ročník klubových agi závodů - AGILIÁDA. Počasí tedy vůbec nevyšlo, skoro celou akci provázel vydatný déšť, ale všichni se moc snažili a za své výkony byli řádně odměněni. Myslím, že na nedostatek cen si letos nikdo stěžovat nemohl. Alfíček si zaběhal jako předskokan a kdyby soutěžil, určitě by z toho bylo nějaké pěkné umístění, moc se snažil. Nutno ovšem podotknout, že v žádném z běhů nebyly zónovky.
13. 10. 2013 hned následující den jsme vyrazili na 5. a zároveň letošní poslední pohárový závod v canicrossu. Tentokrát se běhalo v Jinošovském údolí ve Vlašimi. Trasa byla o něco delší než minule, ale kromě úvodního stoupání pěkně po rovince. Alfík opět vyfasovat trochu zdatnějšího běžce a kluci zaváleli. Trať zvládli o víc jak 5 min. rychleji než já s Dorkou a vyběhli si krásné 3. místo. Já jsem měla smůlu na startovní číslo. No, vlastně ani ne tak na svoje jako spíš na číslo závodnice, která běžela za mnou. Její fena usoudila, že Dorinku je potřeba zlikvidovat. Při každém pokusu o předběhnutí na Dorku útočila a nějak nechtěla pokračovat vpřed. Nakonec se vždycky stáhla zase za nás, jenže to pak dozadu pokukovala Dorka, jak ji slyšela za sebou funět. Opakovalo se to pořád dokola a já musela Dorku celou cestu povelovat, aby běžela trochu soustředěně. No prostě úplně zkažený celý běh. Musela jsem si tedy po závodě spravit náladu, kde jinde než v cukrárně.
V sobotu 19. 10. 2013 jsem jela dělat doprovod Lucce s Beňourem na neoficiální závody "O největšího Jetela" v Praze Kateřinkách. Parkury Petry Haspeklové byly tak akorát, žádná velká technika, pěkně běhavé a pro radost, přesně jak se na neoficiálky sluší a patří. Otevřena byla kategorie i pro závodníky, takže měli startovat i oba foxíci. Jenže....... Alfík dokázal, že největší JETEL je ON a těsně před akcí si pohmoždil prsty na LP. Jela teda jen Dorka. Alfíkovo startovné nakonec využila Lucka a zkusila si s Benem i soutěž pokročilých. Po prvním běhu agility to vypadalo, že mají pěkně našlápnuto získat cenu pro největšího Jetela (tým s nejvíce trestnými body), ale jumping vyšvihli čistě a odvezli si tak medaili za 2. místo. Dorka zase začala zlobit se zónou na kladině, ale tentokrát jsem jí to prominula. Tréninků bylo v poslední době opravdu minimum, takže se není čemu divit. Jumping jsme zaběhly čistě, čas na bednu nestačil, M-borderky nasadily na svižném běhavém parkuru vysokou laťku. V součtu ale Dorka zaválela a získala 1. místo.
