Jedenáct měsíců

Jedenáctý měsíc jsme odškrtli zase na Moravě. Kvůli práci jsme tam strávili pár týdnů a musím přiznat, že už jsem se hodně těšila domů. Naše domácnost je přeci jen na malého průzkumníka lépe připravena. U babiček je to samé sklo, elektronika, květináče, vázy a jiné dekorace. Pro Adámka ráj, pro jeho hlídače noční můra. Umí už otevřít, rozšroubovat nebo rozmontovat kde co. Naštěstí jsme to zvládli bez větší pohromy a Adámek se v novém prostředí zase trochu zdokonalil v chůzi kolem nábytku a tlačení stolků, židlí a krabic. Stále je to čtyřzubec. Slovíčko jsme od něj zatím neslyšeli, ale začíná to žvatlání pomalu znít. 

A naši psí miláčci.... přitáhli domů blechy. Netuším odkud a jen doufám, že jsem to podchytila včas. Psy jsem okamžitě odblešila, vyprala asi 7 praček, důkladně vysála a doufám, že bleší invaze se konat nebude. Akorát mám z toho stihomam. Furt mě něco svědí a drbu se i když se už žádná další blecha neobjevila.