Kácovský tuplák 2 - 06. 09. 2014 Kácov

Tentokrát se nám opravdu dařilo... Začalo to hned ráno, kdy jsem se třikrát vracela domů pro zapomenuté věci. Hned po příjezdu do Kácova se těsně před mým autem objevilo cizí psí hovno, do kterého jsem samozřejmě šlápla, a štěstí mi rozhodně nepřineslo.

Všechny naše běhy se nesly ve velmi hektické atmosféře. V MA3 jsme měli jen jednoho soupeře a celkově bylo trojkařů hodně poskrovnu, v S dokonce jen dva. Jakožto pomocník jsem na dvojky zvedala spadlé tyčky a musela jsem být i na přestavbě. Po prohlídce mi tak zbylo minimum času na přípravu vlastních psů. Jednoho jsem po doběhu nestihla ani pořádně odměnit a už mě volali na start s druhým. Mí psi bohužel po bezprostředním vytažení z klece nefungují moc dobře. Chviličku na mě vždycky počkali, abych se alespoň trošku vydýchala, ale nemohla jsem zdržovat dlouho a tak jsme nestihli  žádný z našich obvyklých předstartovních rituálů.

Nejvíc to bylo znát hned na prvním běhu, kdy jsem se nedokázala zkoncentrovat ani já a oba disky pramenily z nedotažených pohybů. Druhý běh už vypadal o poznání lépe a diskvalifikaci jsme si s oběma vysloužili až skoro na konci parkuru. Těsně před třetím během se přehnala pěkná průtrž, takže náš poslední pokus o reparát byl hodně zablácený. Alfík nebral moc ohled na klouzavější terén a sletěl z kladiny. Bylo to už za půlkou, ale já se stejně rozhodla to opravit, takže i do třetice diskvalifikace. S Dorkou se konečně zadařilo a byl z toho alespoň jeden doběhnutý a s trochou štěstí na dvojáku i čistý parkur a 1. místo.

Agilitní výkony tedy nebyly nic moc, ale celý den jsem si moc užila ve společnosti sluníčka, kamarádů a lívanců.