Poslední dny roku 2013
Celý prosinec byl dost hektický a událo se toho celkem dost, (ani se mi nechce všechno psát a nikomu se to nebude chtít číst), ale pokusím se stručně zachytit alespoň tu psí část.
Po závodech v Nučicích byla Dorka hned na středu 11. objednaná na kastraci. Termín se nakonec kvůli nemoci veterinářky posunul o týden později, přesně na moje narozeniny 17.12. 2013. Z důvodů očekávaného klidového režimu jsem Dorku chtěla utahat do zásoby, takže jsme vyráželi na pořádné treky, intenzivně míčkovali, lítali a skákali ještě víc než obvykle. Až mi z toho chudinka zhubla víc jak 1 kg. Každodenní venčící okruhy jsme protáhli na našich standardních letních 10km. Bohužel to znamenalo vracet se domů až po tmě a párkrát se mi povedlo zatmět i uprostřed hlubokého lesa. No nebyl to moc příjemný pocit. Nevidíte pomalu na dva kroky, kde jsou psi jsem si mohla jen domýšlet, každou chvíli jsem zavadila o nějakou větev a z houští se ozývaly strašidelné zvuky - stezka odvahy hadra. Při našich toulkách jsme konečně navštívili i rozhlednu Špulku, která nám roste za humny. Už se moc těším, až bude otevřená a rozhlédnu se z ní po kraji.
Následná operace proběhla bez komplikací a Dorka se hned druhý den tvářila, že je naprosto fit. K posteli jsem jí udělala takové pěkné schůdky ze starých matrací a ona se neobtěžovala je alespoň jedinkrát použít. Rána už není skoro ani vidět, ale do břichají nevidím, takže ji držím zkrátka a lehce agilitit začneme až koncem ledna. Tímto moc děkuji "naší" veterinářce Martině a její služby všem vřele doporučuji. Kromě citlivého přístupu oceníte i bezkonkurenční ceny. Ušetřený peníz jsem letos věnovala útulku v Jimlíně.
22. 12. 2013 jsme se sešli k tradičnímu klubovému závodu Vánoční agilitění. Před Vánoci jsme si trošku protáhli těla a užili si spoustu legrace. Běhal jen Alfík a opravdu se snažil. Bylo by z toho i druhé místo, ale nepřišlo mi fér, aby zkušený závodník porážel začátečníky, tak jsme umístění přenechali dalšímu v pořadí.
Štědrý den jsme už třetí rok trávili doma sami s Víťou.... 25. 12. má totiž můj drahý přítel v Divišově fotbalový turnaj, takže k rodičům na Moravu můžeme odjet až pak. Další sváteční dny se nesly v duchu velkých návštěv, naštěstí poklidných a často i příjemných. Psíci vše absolvovali s námi a měli tolik práce se somrováním, očumováním a rozbalováním dárků, že jim ani moc nevadilo celotýdenní venčení jen na zahradě. Alfík se dle očekávání projevil jako pěkný morous a s rejděním a ječením malých dětiček neměl mnoho pochopení. Pro jistotu mu tedy byla přidělena soukromá komnata, kde měl svůj klid. V úterý 31. 12. už jsme byli zpátky doma a vyrazili na druhý ročník Silvestrovského canicrossu. Víťa s Alfíkem coby Tom a Jerry si vyběhli krásné 2. místo s vylepšeným časem proti loňsku. Dorka zůstala ještě doma a já měla na běh půjčeného pořádného tahouna, borderku Zeldu. Bohužel jsme trošku špatně odhadli kdo jak rychle poběží a tak se stalo, že jsem paničku Báru v půli tratě doběhla. Zelda už se od ní nechtěla vzdálit, takže doběh byl spíš taková motanice, škoda, myslím že rozběhnuto jsme to měly pěkně. Alespoň mám pro příště víc prostoru na vylepšení času.
Konec roku patří bilancování. Žádné velké ztráty ani nálezy nás nepostihly a všechno špatné dopadlo nakonec dobře, takže není na co si stěžovat. Naopak můžu jen děkovat za tu spoustu krásných dní, které jsem prožila.
Co se týče agility máme za sebou zatím nejaktivnější závodní sezónu. Přes Vánoce jsem udělala slibovanou statististiku a výsledek je 24 absolvovaných závodů, celkem 178 běhů a za oba psíky jsme 82x stáli na bedně (statistika 2013.pdf (294,5 kB)).
Dorka drží standartní výkonnost, zato Alfík si výrazně polepšil. Dobíhavost se zvýšila na 71% a taky čistých běhů trochu přibylo, takže za mě spokojenost velká. Uvidíme jak se bude dařit příští rok, ale rozhodně plánuji to závodění trošku omezit.
