Železný pes - 16. 08. 2014 Sadská

Máme za sebou naši první účast na triatlonu Železný pes a bylo to jedním slovem famózní. Po delším zvažování jsem si jako parťačku vybrala Dorku. Alfík už se velikostí nevešel do malého okruhu a 5 km sprintem na kole by ho asi položilo... obzvlášť při teplém počasí, které se ovšem nakonec naštěstí nekonalo. 

Ráno začalo hodně časným budíčkem. Dorka jen vykukovala z pod peřiny a vůbec to nevypadalo, že se mnou někam pojede. Podařilo se mi ji uplatit kouskem šunky a k jezeru Sadská jsme dorazily i s malou časovou rezervou.

Malý okruh obsahoval 75 m plavání, 2,6 km na kole a 2,3 km běh. Startovala jsem hned mezi prvníma, takže jsme to měli rychle odbyto. Plavání jsme měli pěkně natrénováno, jenže tady se moc nepovedlo. Dorka absolutně nepochopila, kterým směrem má plavat a kličkovala kolem mě z jedné strany na druhou. Kolo jsme tady absolvovali vlastně úplně poprvé v životě a nebyla to až taková tragédie, jak jsem čekala. Musela jsem sice Dorku pořád povelovat a pohánět vpřed. Sotva se rozběhla, najeli jsme do písku a nejelo zase kolo. Zamotali jsme se jen jednou, při předjíždění jedné závodnice, když se Dorka chtěla zdravit s jejím psem. Ke konci tratě nás předjela pozdější medailistka a to pak Dorka krásně zabrala a pelášila až do cíle. Běh už byl pohodička, Dorka krásně táhla a mě se běželo perfektně. Na neznámé trati bývám hodně opatrná, abych to nepřepálila, a tentokrát jsem to odhadla spíš blbě, na konci mi zbývalo celkem dost sil. Celkové 5. místo je pro mě velkým úspěchem a překvapením. Když do příštího roku natrénujeme to kolo a trošku vytuníme převlíkání po plavání, můžeme se ještě o hodně zlepšit. 

Počasí nebylo nic moc, ale jak se později ukázalo, na závodění to bylo ideální. Měla jsem obavu ze studené vody, ale zima byla snad jen chvilku při čekání v plavkách na start a voda v jezeře byla teplejší než vzduch. Celková atmosféra závodu byla skvěle motivační a vše precizně připraveno. Pokud okolnosti dovolí, příští rok si to moc ráda zopakuju.